Novinky
Vznik
Stavba
Cestující
Posádka
Plavba
Šetření
Vrak
Film
Média
Autor

fb

Donate




 

Poté, když 30. dubna připlula loď Mackay - Bennett do severního halifaxského přístaviště číslo čtyři v docích kanadského námořnictva, začalo za dozoru dvaceti námořníků z kanadského křižníku Niobe vykládání mrtvých těl. Solné betonové zdi kolem doků účinně zabraňovaly tomu, aby lidé přihlíželi probíhající proceduře. Jednomu podnikavému novináři, který se pokusil vykládáni mrtvých těl vyfotografovat, byl na příkaz halifaxského policejního ředitele fotografický aparát okamžitě zabaven.

Jako první se na pevnině objevily oběti, které byly uložené vpředu na palubě. To byli především členové posádky, jejichž těla se nenabalzámovala a ani jinak zvlášť neudržovala. Pak přišli na řadu pasažéři druhé a třetí třídy, jejichž pozůstatky byly uložené v plátěných vacích. Nakonec došlo k vyložení cestujících první třídy, kteří všichni byli nabalzámovaní, většinou identifikovaní a uložení v rakvích na zádi.

Připlutí lodě Mackay - Bennett do přístavu se začaly dodržovat určité procedury, stanovené halifaxskými představiteli, které zajišťovaly přísné dodržování korektního jednání, navrácení zesnulých jejich nejbližším příbuzným a plné zachování předpisů města a provincie.

Mayflower Curling Rink [Stadion Mayflower pro lední metanou] na Agricola Street se změnil v dočasnou márnici. Tam, kde normálně probíhaly urputné boje v lední metané, se nalézalo 67 plátnem potažených samostatných kójí. V každé z nich byly tři rakve. Po nabalzamování obětí za zástěnami na západní straně kluziště zřízenci přemístili s oběťmi do kójí, kde se za doprovodu úředních osob členové rodiny nebo přátel mohli pokusit o identifikaci. Do prostoru byli v puštěni jenom ti, kdo plně prokázali svoji totožnost a úřední osoby. Mrtví měli být na kluzišti uložení dva týdny. Oběti, jejichž obličeje se nedaly rozeznat, byly vyfotografování, právě tak další charakteristiky detaily, které by mohly v budoucnu pomoc při identifikaci.

První patro budovy se přeměnilo v sídlo koronera a jeho podřízení pilně pracovali na požadovaných úředních dokumentech, na jejichž základě byly vydávány úmrtní listy - malé karmínové kartičky, na nichž byly obvyklé kolonky na uvedení jména, pohlaví, věku, data narození, adresy a zaměstnání. Jako ,příčina smrti' na ní bylo uvedeno ,utonutí při nehodě, SS Titanic, na moři'. Cennosti obětí byly úředně sepsány a pracovníky koronerovy kanceláře bezpečně uloženy.

První vyžádané tělo mělo číslo 124 a byl to John Jacob Astor. Ověření jeho totožnosti bylo poměrně snadné. V záznamech o něm se uvádělo, že měl na sobě modrý seržový oblek, modrý kapesník s monogramem A. V., řemen se zlatou přezkou, hnědé boty s červenými gumovými podrážkami a hnědou flanelovou košili s monogramem J.J.A. na límci. Mezi Astorovými cennosti byly zlaté hodinky, zlaté manžetové knoflíčky s diamanty, diamantový prsten s třemi kameny, 225 L v anglických bankovkách, 2 440 $ v amerických bankovkách, 5 Ł ve zlatých a 7 šilinků ve stříbrných mincích, zlatá tužka a zápisník.

Na základě pokynů příbuzných nebo v některých případech na základě odhadu příslušnosti oběti některé církvi, ti, kteří nebyli vyžádáni o převezení z Mayflower Curling Rink někam jinam, byli určeni k pohřbení na jednom ze tří městských hřbitovů - na hřbitově Fairview Cementery, který nepatřil žádné církvi nebo náboženské sektě, na sousedním židovském hřbitově barona Hirsche nebo na katolickém hřbitově na hoře Olivetské.

Pohřební obřady začaly v pátek 3. května na všech třech hřbitovech. Na Fairview Cementery vykopali dlouhé příkopy a do nich uložili padesát rakví. Na katolickém a židovském hřbitově vykopali jednotlivé hroby, do kterých téhož dne uložili čtrnáct rakví. V sobotu 4. května byl samostatný obřad, který v Halifaxu vyvolal velikou lítost a účast. Šlo o tělíčko chlapečka, k němuž se nikdo nehlásil a tak zůstávalo bez povšimnutí. Všechny pokusy o zjištění jeho totožnosti ztroskotaly a měl být tedy i bez identifikace uložen do hrobu.

  Hřbitov na kanadském území.
Zde se nachází většina mrtvých z Titaniku.
Hřbitov
 


TITANIC World
Copyright © 1999-2021 Zdeněk Marášek
Všechna práva vyhrazena