Titanic, možno říci zdokonalený Olympic, byl o osm centimetrů delší než jeho sesterská loď a měl o tisíc tun větší hrubou prostornost. Délkou 269,1 metru, šířkou 28,25 metru, váhou 46 328 tun a výtlakem 52 310 tun při ponoru 10,54 metru, byl největší lodí, jaká byla do té doby postavena.

Už před vyplutím si mohli nadšení cestující prohlédnout prostory Titaniku. Po širokém schodišti sestupovali v prostorách I. třídy z člunové paluby do nitra lodi. V čele schodiště, ve stěně vykládané ořechovým dřevem, byly zabudovány velké hodiny s bronzovými postavami Cti a Slávy korunujícími Čas. Nad celým schodištěm se pnula impozantní skleněná kopule členěná tvarovanými kovovými pruty do symetrických obrazců. Někteří dali přednost výtahům, které je bezhlučně svážely do nižších částí lodi a vyvážely zpět na horní paluby.

Na Titaniku nebylo opomenuto nic, co by mohlo uspokojit extravagantní požadavky cestujících, zvyklých dostat za své peníze veškerou péči, pohodlí a přepych. A protože byl stavěn se záměrem maximálně vyhovět právě této vrstvě zhýčkaných boháčů, některá jeho zařízení - například zvláštní oddíl vyhrazený psům cestujících I. třídy nebo klubovna určená speciálně pro komorníky milionářů a komorné jejich manželek či možnost okamžité dodávky čerstvě řezaných květin uchovávaných v mrazících boxech - překonávala vše, co dosud bylo k vidění na parnících i těch největších lodních společností.

Nebyli zklamáni ani ti, kdo holdovali právě se rozmáhajícímu koníčku automobilismu. Zvláštní jeřáb mohl jejich auta vyzvednout a uložit do vyhrazeného prostoru. Bylo postaráno i o cestující, kteří by během plavby potřebovali lékařskou péči. Namísto obvyklé lodní ošetřovny, byla na Titaniku vybudována dokonale zařízená nemocnice s moderním operačním sálem. Pokud někdo z cestujících fotografoval, mohl ještě na moři zpracovat své filmy v temné komoře vybavené vším potřebným. Pro všechny třídy byly k dispozici holičské a kadeřnické služby disponující nejnovějšími šamponovacími a sušícími aparáty.

Na každého však působila především velikost Titaniku. Prostory společenských místností, široké chodby a schodiště, to vše navozovalo dojem spíš rozlehlého paláce než osobní lodi. Druhý důstojník Lightoller pravil, že mu trvalo čtrnáct dnů, než se zorientoval natolik, aby s jistotou našel nejkratší cestu z jedné části lodi do druhé. Přes svoje rozměry byl však Titanic krásnou lodí, jeho velikost nic neubírala na estetickém požitku diváka, který jej měl možnost sledovat v celé jeho majestátnosti. Trup lemovaný zlatým pruhem označujícím lodi Ismayova rejdařství měl všechny typické znaky, jimiž se vyznačovala dokonalá plavidla stavěná v loděnici Harland & Wolff: štíhlost, mimořádnou délku, ostrost přídě a vyklenutou záď. Odborný časopis The Shipbuilder napsal, že proporce Titaniku byly naprosto dokonalé. Svým vnějším vzhledem a rozsahem vnitřního vybavení představoval skutečný vrchol lodního stavitelství své doby. Bez ohledu na tragédii, která Titanic postihla, představitelé loděnice Harland & Wolff jej považovali a až do dnešních dnů považují za nejdokonalejší loď, jakou kdy firma postavila.

Po katastrofě se objevily ve veřejnosti názory, že luxusní vybavení bylo na újmu bezpečnosti lodi, že investice pohlcené přepychem salónů, apartmá, tureckých lázní, sportovních zařízení a promenád měly být užity k důležitějším účelům. Není to pravda. Celá konstrukce lodi byla budována z kvalitní ušlechtilé oceli, její paluby, přepážky, nosníky a žebra měly mimořádnou pevnost a odolnost. Její stroje představovaly to nejlepší, co skýtala technika. Nic nebylo ošizeno a veškerá zařízení sloužící pohodlí cestujících představovala jen něco navíc. Na palubách Titaniku bylo dost místa pro daleko větší počet záchranných člunů a mohly tam být umístěny, aniž by bylo nutno omezovat pohodlí a komfort. Nebylo chybou konstruktérů a stavitelů lodi, že tam nebyly. Odpovědnost za nedostatečné vybavení Titaniku prostředky k záchraně cestujících a posádky nesl někdo úplně jiný.

Stavba paluby C

Přední Velké schodiště a vstupní hala
I. třídy kryté skleněnou kopulí. Na čelní stěně slavné alegorické hodiny.